Vážené soudružky a soudruzi, vážení přátelé, dnes si připomínáme 76. výročí velkého vítězství Rudé armády a sovětského lidu, národa nad fašistickým Německem, nad krvežíznivou hordou, nad hnědým morem. V tomto nesmiřitelném, spravedlivém , krvavém, smrtelném boji za národy Sovětského svazu i národy Evropy a jejich budoucnost padly hrdinnou smrtí miliony sovětských vojáků i civilních obyvatel Sovětského svazu a dalších hrdinů národů Evropy, kteří v sobě našli sílu postavit se tomuto zrůdnému zlu na odpor.
Druhá světová válka vtrhla dne 22.června 1941 bez pozvání krvelačně do každé domácnosti, do každého domu sovětského národa. Poznamenala doživotně každého jedince, každého občana, jejichž vzpomínky na prožité nesmírné utrpení a to nejen fyzické, ale i psychické, se jim nepodařilo do konce života vymazat a tyto kruté události se jim často vybavovaly a opět a znovu je ve snu prožívali.
Mnohé rodiny, matky i otcové dostali z fronty obávanou a nechtěnou „pochoronku“, která přinesla krutou zprávu, že jejich muž, syn či dcera padli. Ten smutek a hoře nejde vyčíslit a ani pochopit. Mnozí tuto zprávu neobdrželi a žili až do své smrti s nadějí, že jejich mužům, synům a dcerám se podařilo přežít, že někde žijí. Padlých neznámých Rudoarmějců je ještě v dnešní době okolo 2,5 milionu!
Dnes si všichni přejeme, aby byl mír, aby slovo válka bylo navždy zakázáno, zapomenuto, vymazáno z jakéhokoliv jazyka, aby lidé nikdy více nepocítili zápach střelného prachu, zápach smrti, nepocítili nevýslovný strach nejen o sebe, ale i o své blízké, kteří hrdinně bránili vlast a ničili fašistickou příšeru. Smrt tehdy trpělivě číhala na každém kroku na svou příležitost.
Je tomu již 76 let, kdy český i slovenský národ byl osvobozen slavnou sovětskou armádou a bylo tak zabráněno a znemožněno uskutečnit cíl fašistických pohlavárů poněmčit 1/3 našeho národa, usmrtit 1/3 obyvatel a 1/3 přestěhovat na Sibiř. Čech, jak se vyjádřil Reinhard Heyndrich, nemá v této kotlině konec konců co pohledávat.
Ovšem, přes tuto krutou pravdu, přes ničivý záměr fašistů, se v dnešní době najdou nejen lidé, ale i veřejní činitelé a to i vysocí politikové, kteří si přejí rozpoutat konflikt s Ruskem. Jsou to bezpáteřní zrádci, kterým je zcela cizí vděčnost, úcta, hrdost i vlastenectví. Jsou to lidé, kteří jsou ochotni zradit svou vlast…
Tito ničemové záměrně zkreslují historická fakta, přetvářejí historii, znevažují význam Rudé armády a Sovětského lidu a jejich významnou drtivou úlohu a statečnost projevenou v boji s fašistickou hydrou. Měli by se seznámit a pokusit se vžít do pocitů a utrpení sovětských občanů. Například v boji o Severní Kavkaz odešlo z jedné rodiny bojovat 7 synů. Tito všichni ve válce postupně padli. Matčino srdce přestalo bít po obdržení třetí „pochoronky“. Otec se sedmé „pochoronky“ taky již nedožil. Nevydržel ten nesmírný žal, bolest a trápení. Otec prezidenta Ruska Vladimira Vladimiroviče Putina ztratil ve II. Světové válce v bojích 5 svých bratrů. Nikdy nechtěl o válce hovořit, nechtěl vzpomínat.
Stalingrad (Volgograd) to bylo 200 dnů nejstrašnějších, nejkrvavějších, nejtvrdších bojů, kde rudoarmějci bojovali o každý kousek země téměř muž proti muži. Bylo to 200 smrtelných dnů, které změnily průběh války za cenu nesmírných obětí. V mohyle Mamajev kurgan pod sochou Rodina mať jsou pochovány přes 43 tisíce sovětských vojáků.
V žádném jazyce, kromě ruského jazyka, se nevyskytuje slovo „Poběda“. Jeho význam je chápan jako po bídě, jako období po velké bídě, znamená to následné období velkého vítězství, období míru a klidu.
Vzpomeňme tedy tento den Velkého vítězství, jeho 76. výročí!!! Vzpomeňme hrdinství sovětských vojáků, rudoarmějců i všech vojáků národů , kteří se postavili na odpor německé fašistické zrůdě ve II.světové válce, která ještě po kapitulaci zabíjela a vraždila.
S dňjom Velikoj pobědy.
Vážené soudružky a soudruzi, vážení přátelé, vzdejme hold padlým rudoarmějcům minutou ticha.
Čest jejich památce.
Děkuji Vám, děkuji Vám všem, že nezapomínáte na skutečnost, na to kdo nesl hlavní tíhu při osvobozování naší vlasti před zlem zvaným fašismus, že nezapomínáte, že to byla v drtivé většině hlavně právě Sovětská armáda, Rudá armáda, jejichž 140 tisíc vojáků padlých na našem území za naši svobodu nemůžeme zapomnět.
Jejich boj skončil, ale náš boj za uchování jejich památky pokračuje!!! Musí pokračovat!!!
Přehlídka v Moskvě, San Petěrburgu, Volgogradu, Sevastopolu.
V Moskvě trvala přehlídka 1 h 10 min. účastnilo se přes 12 tis. vojáků a důstojníků, přes 190 kusů zbraní, z toho 35 kusů modernizovaných a nejmodernějších. V čele technických zbraní jelo 10 legendárních tanků T-34. Z nejmodernějších pak Např. tank M 97 Proryv je napěchován elektronikou, elektronické navádění střel, má 5 kamer, které sledují okolí, ocelovou síťku proti střelám, které mají schopnost se přisát k pancíři a vybuchnout. Bylo přítomno 32 veteránů účastníků bojů ve II. Světové válce. Nejmladší veteránce bylo 91 let a nejstaršímu veteránu 97 let.
Počasí šedá obloha, mírně poprchalo. Na závěr přeletělo Rudé náměstí rychlostí asi 50 km /hod. 76 vrtulníků a letadel, na konci letělo 6 stíhaček SU 25 VM, které vypustily barevné pásy v barvách Ruské vlajky.
Nálada všech byla sváteční, úsměvy, slzy v očích některých účastníků.
Přehlídky se zúčastnil prezident Tadžikistánu Emomaili Rachmun a položil květinové věnce spolu s prezidentem V.V.Putinem k pomníku neznámému vojáku s věčným ohněm v Alexandrovském sadu.
Bulat Okudžava-národní umělec, skladatel, zpěvák
„Ach, válko, co jsi udělala podlého! Důležité je nepřipouštět tuto podlost v žádné podobě.“
Autor: Josef Pomajbík
Fotogalerie
