K uctění památky revolucionáře a bojovníka proti fašismu se každoročně koná pietní akt u pomníku Rudolfa Filipa. Letos bohužel s ohledem na protiepidemiologická opatření, po skupinkách a bez projevů. ČEST JEHO PAMÁTCE!
Miroslav Bravenec: Učitele zabili plynem
V sychravém ránu 13. října 1942 klopýtalo několik zubožených postav. Zezadu je poháněl řev táborových stráží SS a občas padla nějaká rána nebo kopanec. Skupinka se ocitla před ponurou budovou s těžkými dveřmi. Každý z vězňů věděl, co to znamená, až vstoupí dovnitř. Nebude pro něj již cesty zpátky. Koncentrační tábor Osvětim už jen svým názvem budil hrůzu. Skupinka byla natlačena dovnitř a dveře zapadly. Po chvíli se začal stísněný prostor plnit dusivým plynem. Jedním z vězňů byl i hodonínský učitel Ruda Filip.
JEN STROHÝ TELEGRAM
Dnes už nevíme, co přesně se mu odehrávalo v mysli, ale určitě vzpomínal na manželku a své děti jako poslední dobro na tomto světě. O pět dní později doručila pošta jeho ženě strohý telegram: „Manžel zemřel v koncentračním táboře v Osvětimi. Podepsán – velitel tábora.“ Tímto lakonickým vzkazem se uzavřela životní dráha oblíbeného učitele a bojovníka proti fašismu. Ruda Filip se narodil 9. září 1890 v Kutné Hoře. Pocházel z dělnické rodiny a rodiče dbali na to, aby dostal slušné vzdělání. Po absolvování obecné a měšťanské školy nastoupil na učitelský ústav. Po maturitě pracoval jako podučitel a učitel ve veřejných národních školách. V místě jeho bydliště nebylo volné místo a tak odešel na Moravské Slovácko. Působil například v obcích Jalubí, Napajedla, Zarazice, Velehrad, Horní Němčí a Moravský Písek.
Musel se často stěhovat a hledat ubytování. Při tomto kočovném způsobu života poznával poměry v monarchii, a to jej dovedlo k myšlenkám sociálně demokratické strany.
Pomáhal v předvolebních akcích budoucím poslancům Bartošíkovi z Babic a Koutnému z Hodonína, kteří byli zvoleni do Říšského sněmu. Když později vypukla první světová válka, musel narukovat do zákopů na východní frontě. V roce 1916 se mu naskytla příležitost přeběhnout do ruského zajetí. Vstoupil do československých legií a účastnil se bojů. Po vypuknutí Velké říjnové socialistické revoluce však legie opouští a přidává se k partyzánskému oddílu a později k Rudé armádě. Zde patrně nastal rozkol s dalším postupem legií a Ruda Filip bojuje proti armádě admirála Kolčaka. Po skončení bojů se v roce 1920 vrací do nové Československé republiky a vyučuje ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V té době se začínal stále více vyostřovat boj mezi politickými v sociální demokracii, což vyvrcholilo generální stávkou v prosinci 1920. O rok později vznikla Komunistická strana Československa a Rudolf Filip se stal jejím první krajským tajemníkem.
PŘEDPOVĚDI SE NAPLNILY
Přesto stále vyučoval ve škole. jak léta plynula, ukázal se být dobrým organizátorem a uměl prosadit požadavky pracujících. Přesto byl za svou činnost několikrát zatčen za tehdy zákonem vnímanou protistátní činnost. Ta se týkala organizování stávek, nedovoleného řečnění hlavně v době velké hospodářské krize, kdy nezaměstnanost prudce stoupala a docházelo k tvrdým střetům s četnictvem a policií. V profesním životě se aktivně věnoval dětem a mládeži, což s povděkem kvitovali zvláště chudí a nemajetní rodiče dětí. Organizoval divadelní kroužek v Hodoníně a tělovýchovná cvičení a letní tábory v přírodě u Radějova. Oženil se s dcerou poslance Tomáše Koutného a založil rodinu.
V roce 1936 byl zvolen krajským tajemníkem a musel často odjíždět do Olomouce. V té době byl v Německu u moci Hitler a Filip brzy pochopil, kam povede cesta ustupování demokratických zemí a agresivní politika nacistů a snažil se na toto nebezpeční upozorňovat. Po mnichovské zradě se jeho černé předpovědi naplnily. Bylo mu doporučeno, aby opustil republiku, ale on odmítl. Tvrdil, že i doma bude třeba bojovníků v nadcházejícím konfliktu. Přešel do ilegality. Po vzniku Protektorátu byl hned 16. března 1939 zatčen, vyslýchán gestapem, ale po několika týdnech byl propuštěn. V témže roce byl zatčen ještě dvakrát, ale protože trpěl tuberkulózou, byl opět propuštěn. Musel se však pravidelně hlásit na gestapu v Hodoníně.
NÁVRAT NEŽÁDOUCÍ
Přešly téměř tři roky a 1. květ-na 1942 se v Hodoníně objevily protifašistické letáky. Ruda Filip byl znovu zatčen a tentokrát ho jeho nemoc už nezachránila. Byl transportován do Uherského Hradiště a do Kounicových kolejí v Brně. Jedenáctého září 1942 byl převezen do koncentračního tábora Osvětim s poznámkou v dokumentech „návrat nežádoucí“. Třináctého října 1942 pak skončila jeho životní pouť v plynové komoře. Po válce byl vyznamenán „In memoriam“ Československým válečným křížem prezidentem republiky Edvardem Benešem s právem užívat přídomek hrdina. V Hodoníně byla po něm pojmenována ulice, gymnázium a později sídliště. Dnes není důležité, jaké bylo politické přesvědčení padlých, popravených, zavražděných a umučených jednotlivců v době druhé světové války, ale jakou oběť a pro koho ji přinesli. Jen díky nim můžeme dnes svobodně myslet a konat.
Autor textu: Miroslav Bravenec
